Rozhovor s paní Liv Vogt Johansen - Troon (Norsko)

Liv Vogt Johansen - chovatelská stanice deerhoundů TROON, Norsko

Liv Vogt Johansen začala s chovem deerhoundů v roce 1977, letos to bude tedy již 34 let, kdy ji deerhoundi provázejí na její cestě životem.U nás najdeme její odchovy v rodokmenech Eileandour Draggiho, Grayrory´s Dramy a vrzích “D” Paluduz a Margodeer. 

1. Proč jste se rozhodla pro deerhoundy a jaký byl váš první? 

      Byla jsem v jednom malém přístavu tady v Norsku krátce předtím, než jsem se odstěhovala do Ameriky, když v tom ke mně přišel, velmi opatrně a tiše, neznámý velký šedý pes. Byl tak vznešený a záhadný,… nechal se ode mě jen rychle pohladit a zmizel stejně tiše, jako přišel. Fascinoval mě, a já jsem se rozhodla že si jednoho přesně takového pořídím, až se usadím ve Státech. 

Myslela jsem, že je to vlkodav, ale jak velké bylo mé překvapení, když mi manžel ukázal v knize obrázek vlkodava a já zjistila, že to není ten pes, kterého hledám. Tak jsem prolistovala celou knihou a našla obrázek mého záhadného psa a byl to on - Skotský Jelení Pes.

        Můj první pes byla dvouletá psí dáma zvaná Benachie´s Foxy Lady (1977). Byla to ta nejroztomilejší fenka, měla jeden vrh a dožila se něco málo přes 12 let.


2. Kteří z vašich psů byli nejslavnější a měla jste nějakého favorita? 

        Moje Ch. Coronilla Troon bývala velkou vítězkou a je v rodokmenech všech mých psů. Nejslavnější asi ale bude Ch. Jaraluv Karaoke a její syn Ch. Troon Rolls-Royce Silver Shadow. Matku Karaoke Ch. Troon Sunny Brook jsem prodala do Států, kde měla dva vrhy, jeden 12 štěňat a druhý dvě štěňata. Všichni jsou několikanásobní šampioni skupinoví nebo BIS vítězové a její pravnučka Ch. Jaraluv Ouija má dnes 20 BIS a je sedmým nejlepším psem ze všech plemen ve Státech. 

 
3. Co si myslíte o pravidelném vyšetřování srdce? Je to potřebné, jak často, testujete své psy a co děláte, pokud výsledek není dobrý?

Můj zvěrolékař vždycky kontroluje srdce mých psů, když jdu na vakcinaci anebo s jiným zdravotním problémem, ale nikdy nejdu jen tak zkontrolovat jenom srdce, pokud ovšem netuším z chování svého psa problém. Jestli však zjistím nějaký takový problém, pochopitelně, zajistím tu nejlepší léčbu a to co nejdřív. 

4. Jaký je Váš názor na dysplazii loketních a kyčelních kloubů a vyšetření PRA u deerhoundů? 

        V Norsku a Skandinávii, pokud vím, jsme se nikdy nesetkali s podobnými zdravotními problémy, a proto na ně naše psy netestujeme. Pokud bych si ale byla vědoma těchto problémů, myslím, ne samozřejmě, že bych je testovala. 

 
5. Jaký je váš názor na testování jaterního zkratu (PSS)?

      V Norsku máme jen dva případy za posledních 25 let, co tu chovám deerhoundy, takže štěňata normálně netestujeme. Myslím, že je to dobrá myšlenka je testovat, pokud je problém přítomen v chovných liniích, které používáte nebo chcete použít v chovu. 


6. Jaký je váš názor na liniovou plemenitbu? Používáte ji a pokud ano, s jakými výsledky? 

      Myslím, že liniová plemenitba je důležitá, pokud chcete zachovat svůj typ psa, typ svého chovu. Já ji kombinuji spolu s plemenitbou nepříbuznou. 


7. Jakou chovatelskou metodu preferujete a proč? 

          Jak už jsem řekla v předchozí otázce, preferuji liniovou plemenitbu a pak si vždy po čase vyjedu za pěkným krycím psem, který má vlastnosti, které potřebuji zlepšit ve svém chovu. 

 


8. Myslíte si, že současní deerhoundi se dožívají vyššího nebo nižšího věku než před lety? Mají více zdravotních problémů?

Myslím, že dlouhověkost je pořád stejná, tedy, řekněme kolem deseti let. A zdravotní problémy také, snad je nyní méně srdečních problémů, ale více rakovin kosti. 


9. Pokud posuzujete na výstavě, co je nejdůležitější?

      Zaprvé musíte vidět, že je to deerhound a nemít nejmenší pochybnost o tom, že před vámi nestojí vlkodav. Silueta by měla být plynulá s ladnými křivkami, horní linie nesmí být nikde strmě stoupající nebo spadající dolů s ostrým zakončením nebo naopak rovná. Potom , musí mít krásný pohyb s dlouhým, lehkým, pružným krokem jako by se vznášeli, pluli ve vzduchu. Aby toho dosáhli, musí mít správnou, silnou záď se správným utvářením. Dnes, si myslím, že se všichni rozhodčí dívají hlavně na přední část těla, předhrudí a zapomínají přitom na zadní část těla, ale k dokonalému pohybu je potřeba obojí stejně dobře úhlené, utvářené a osvalené. 


Autor: Liv Vogt Johansen 

          Fotografie převzaty ze stránek chovatelské stanice 

Troon

      Přeložila: Ing. Eva Voborníková 

 


Czech English French German Hungarian Italian Polish Russian Spanish


Klubové akce 2018:

Klubové výstavy:
16.6.2018
Klubová výstava
se zadáváním titulu KV
Náměšť nad Oslavou

25.8.2018
Klubová výstava
Praha