Rozhovor s Nenne Runsten - AIRESCOT, SE

 
1.Proč jste se rozhodla pro deerhoundy a kdo byl Váš první? 

Jeden můj přítel mi ukázal fotku svého deerhounda - psa. Myslela jsem, že je to ten nejošklivější pes, jakého jsem kdy viděla, ale 
když jsem se setkala s tímto psem osobně, zamilovala jsem se do plemene a velmi brzy jsem měla svého prvního deerhounda. Byla to fenka švédského původu Friberga Amanda, narozená v roce 1970. 

2. Kdo byli vaši nejslavnějších psů a měla jste nějaké oblíbené? 

Můj nejslavnější pes byl pravděpodobně Ch Airescot Lazuli, byl oceněn jako „Pes roku všech plemen ve Švédsku pro rok 1977”, ale měla jsem několik velmi úspěšných deerhoundů v průběhu let. Velmi významnou fenou pro můj chov byla fena dovezená přímo ze Skotska Ch. Ardkinglas Xotic. Přišla k nám v polovině 80. let a je matkou několika špičkových vítězů, dva z nich byli sourozenci z jednoho vrhu Ch. Airescot Gillian Lynne a Ch. Airescot Andrew Lloyd Webber. Gillian vyhrála Best in Show na Švédské klubové výstavě celkem čtyřikrát a Andrew Lloyd Webber byl často používan v chovu a byl to velmi úspěšný chovný pes. Pokud mám vybrat nejoblíbenější, myslím, Gillian byla jedna z nich, ale také Lazuliho „partnerka”, můj import z Anglie, Ch. Melchior Minnonie. 


3. Jaký je váš názor na pravidelná vyšetření srdce? Pokud psy testujete, jak často testujete a co děláte, když výsledek není dobrý? 

Nemám žádný názor na pravidelné vyšetření srdce, protože jsem to nikdy neudělala. Měla jsem jen jednoho deerhounda se srdečními problémy, Rotherwood Bruar, dovezeného z Anglie. Zemřel velmi mladý, ale řekla bych, že jeho srdce bylo poškozeno parvovirozou, kterou onemocněl již v Anglii, když přijel jako štěně. Pokud by se objevily srdeční problémy v mých krevních liniích, pravděpodobně bych začala provádět pravidelné testy a v žádném případě bych na psech, o kterých bych věděla, že mají srdeční problémy nechovala. 

4. Jaký je váš názor na kontrolu DKK (dysplazie kyčelního kloubu), DLK (dysplazie loketního kloubu), PRA (progresivní atrofie sítnice), nebo jiné zdravotní problémy deerhoundů (torze, porucha faktoru VII atd.)? 

Nemám názor na tato onemocnění, ale pokud vím, nikdy jsem žádné z 
nich u mých deerhoundů neměla. Na druhé straně jsem je nikdy na nic netestovala, protože žádný z nich neměl zdravotní problémy, kromě několika mých deerhoundích fen, které pravidelně trpěly na ztuhlý krk. 

5. Jaký je váš názor na vyšetření jaterního zkratu? 

Testovala jsem jeden deerhoundí vrh na jaterní zkrat, když mi bylo řečeno, že se to má dělat. Muselo to být v jednom z mých posledních vrhů, narozeném asi v roce 2001. Testy ukázaly, že téměř všechny štěňátka trpí touto chorobou a měla by být utracena. Vzhledem k tomu, že štěňata vypadala velmi zdravě, nevěřila jsem a test jsem nechala provést podruhé. Druhé testy byly negativní u všech štěňat, a nikdy žádné z nich nevykazovalo žádné známky jaterního zkratu. Výsledek: Testům na jaterní zkrat moc nevěřím! 

6. Jaký je váš názor na liniový chov? Použila jste jej, a pokud ano, jaký byl výsledek? 

Ano, věřím liniové plemenitbě, pokud ovšem znám dostatek informací o psech v několika generací za sebou. Výsledky bývají velmi dobré. 


7. Chovné metody, které se vám vyhovuje a proč? 

Myslím, že liniová plemenitba je dobrá metoda, ale já dávám přednost chovu na TYP. Zajímavý rodokmen, který vypadá dobře na papíře, je sice dobrý, ale je důležitější chovat na dvou jedncích, kteří mají podle vašeho názoru typ, stavbu těla a temperament, odpovídající jim dvěma navzájem. 

8. Myslíte si, že v současné době deerhoundi žijí déle nebo kratší dobu, než před několika lety? Mají větší zdravotní problémy, nebo ne? 

Jak jsem se již zmínila, nemám deerhoundy už asi deset let. Nemohu říci, jak se vyvíjí zdravotní problémy v plemeni, ale můj dojem je, že žijí nyní kratší dobu než dříve. Zdá se však, že umírají z nejrůznějších důvodů, nikoliv proto, že by plemeno jako takové mělo nějakou typickou vadu nebo onemocnění. 


9. Když posuzujete deerhoundy, co je pro Vás nejdůležitější? 

TYP je vždy nejdůležitější. Bez deerhoundího typu, to není deerhound. A správný typ tvoří krásná hlava s jemným výrazem a pružný pohyb, kdy pes zůstane chvíli ve vzduchu před tím, než se opět dotkne země. Chcete-li získat u psa tento pohyb, musí být v dobré kondici a mít správnou stavbu těla. Správné úhlení a délku lopatky a ramenní kosti, výrazné předhrudí, silná bedra, dobrou záď správně spáditou, dobrou délku stehna a berce s níže umístěným hleznem. Pro mě je velmi znepokojující pro celkový dojem vidět rovnou záď a vysoko nasazeným a neseným ocasem. S takovou zádí je typický pohyb plemene naprosto nemožný. 

Nenne Runsten
Přeložila: Ing. Eva Voborníková
Fotografie převzaty z www.airescot.nu